Petra

Kdo ji postavil?

Nabatejci ovládli jižní část Jordánska kolem 3. století před n. l. a za svůj středobod si zvolili Petru. Město rychle prosperovalo, díky dani, kterou Nabatejci uvalili na obchodní karavany a díky jejich obchodu s kadidlem a myrhou. Petra vzkvétala i za období římské říše. Bylo zde postaveno mnoho nových budov. Bylo rozšířeno Divadlo, vydlážděna Kolonádní ulice a v soutěsce Sík byl postaven vítězný oblouk

Ovládnutí vody v poušti

V Petře byl objeven důmyslný vodovodní systém. Síť podzemních kanálů a potrubí přiváděla vodu do centrální cisterny. Zachycená dešťová voda pak sloužila k pěstování plodin a uživení celé aglomerace Petry.Vyrábělo se zde víno a byli zde i zahrady. To vše díky umění ovládat vodu.

Pískovec a stavba Petry

V Petře červenou barvu pískovce způsobuje přítomnost železitých látek v kameni. Pískovec jsou zrníčka různých nerostů zpevněná přírodními tmely a kámen je dobře opracovatelný. V okolí moc stromů na lešení nebylo a tak se Petra tesala do kamene od shora dolů. Začalo se na okraji skály a odsekávali se jednotlivé kvádry. Vyžadovalo to velkou přesnost, protože chyba se už nedala napravit.

Pokladnice Al - Khazneh

Ten nejznámější pohled na Petru je ze soutěsky Sík, která ústí přímo k pokladnici Al Khazneh a kterou musíte projít. V tom nejužším místě má pak soutěska jen několik metrů. Al - Khazneh v překladu znamená pokladnice. Na výšku stavba měří 43 metrů a na šířku přibližně 30 metrů. Sloužila jako hrob nabatejského krále, ale kolují i legendy že v ní byl ukrytý egyptský poklad.

Zánik a znovuobjevení

S příchodem Byzantské říše význam Petry upadá a obchodní karavany ztrácí na síle, díky vytvoření nových římských cest přes moře. Petra tak ztrácí na obchodním významu a její slávu zakončí v šestém století rozsáhlé zemětřesení po kterém město opouští většina lidí. Znovu jej objevil až v roce 1812 švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Petru ve své největší slávě obývalo až 30 tisíc lidí.