Výlet na největší rajčatovou bitvu na světě!


Jednou za rok ve španělské Valencii v malé vesničce Buňol nepoužívají rajčata k jídlu, ani na vaření. Obalí okolní domy igelitem a 150 tisíc kilo shnilých rajčat použijí na největší rajčatovou bitvu na světě! 

Jak to všechno začalo

Tahle rajčatová řežba se koná každý rok poslední víkend v srpnu. Těžko říct, kdo tuhle bláznivou bitvu začal hozením prvního rajčete, ale uvádí se, že všechno to začalo už v roce 1945. Pověst vypráví o partě kluků, kteří se poprali u stánku se zeleninou, protože jim byl zakázán vstup na hudební slavnost. La tomatina je

 na světě! Pak byl několik let úřady festival zakázán a to až do 80. let. Dnes je to jedna z největších turistických atrakcí v Evropě. Dnes už je na festival potřeba si zakoupit i lístek. Každoročně počet návštěvníků i tak stoupá a pohybuje se okolo třiceti tisíc lidí! 


Stopem do Španělska

Nápad byl jednoduchý. Zabalíme stan a jdem stopovat. Cíl je Buňol a rajčatová bitva, cesta kudy se tam dostaneme, tu jsme ponechaly náhodě. Tou dobou byli moji rodiče ve Španělsku na dovolené a konec jejich dovči vycházel přesně na termín bitvy. Netušil jsem co za červený peklo nás tam čeká a tak jsem je s velmi romantickým podtonem  na bitvu nalákal taky. Vědět do čeho je verbuju, ani jim neřeknu, že tam jedu.


Brutální bitka

 Jsem štastnej, že jsem to zažil a stejně tak štastnej, že jsem to i přežil. Je dobré si v den bitvy přivstat, protože díky úzkým uličkám a velkému počtu lidí, se později člověk dostane buď jen na okraj, nebo do přilehlých uliček.A jak to vlastně vypadá, když se  třicet tisíc lidí se nacpale do jedné uličky, která má odhadem 300 metrů a široká je tak osum? Hnout se moc není kam, takže pokud jste milovníci letního ježdění v městské hromadné dopravě, kde si užíváte tělo na tělo a horko k tomu, budete nadšení ještě než to všechno vypukne. Pravda, že mačkat se na krásnou španělku v plavkách, bez možnosti se od ní vzdálit třeba jen na centimetr, je krásný, já ale kolem sebe vychytal čtyři chlapy. 


Boty i podprsenky

Atmosféra se dostávala pomalu do varu. Bylo cítit natěšení i vzrůstající adrenalin. Někteří návštěvníci mají na hlavách helmy z vydlabaných melounů, kartonových krabic, ale i šaškovské čepice, nebo helmy na snowboard. Když dav dosáhl bodu varu a rajčata pořád nikde,  proletěly kolem mě vzduchem boty. Začalo mi docházet, proč je dobrý mít na hlavě melounovou helmu. Po botách proletěla podprsenka a za podprsenkou letělo tričko svázané do uzlu. To jsem neviděl. Ucítil jsem ho až na vlastním obličeji doprovázený hlasitým plesk. Začalo se házet vším co bylo po ruce. Chvíli na to začaly do ulice najíždět náklaďáky naplněná rajčatama. Bitva může začít.

Na každém náklaďáku stálo pár chlapů a lopatou házelo rajčata dolů. Čas od času se náklaďák zastavil a zvednul korbu. Na zem se lilo stovky litrů rajčatové hmoty. Rajčata se nechávají před bitvou přezrát, aby nebyla tvrdá a nedocházelo ke zbytečným zraněním. Nadšenci skáčou přímo pod korbu, aby je vlna červených sraček rovnou smetla.  Hodil jsem si rajčetem jen párkrát, protože většinu času jsem bojoval s tím, aby mě nepřejel náklaďák, neušlapal nějakej amígos, nebo jsem nedostal pecku do oka.


Během chvíle se zem začala plnit červenou hmotou. Pantofle na nohou se ztratily v kečupu a nohy mi končí kotníkem. Všechno to dost páchlo vzhledem k tomu, že v ulici byly dva dny oslavy a močilo se kde se dalo. To všechno se teď smíchalo s  kečupem a plovoucíma lidma. Plesk, dostal jsem zásah přímo do oka. Chvíli se vzpamatovávám a oplácím kanonádou rajčat prvnímu člověku co mi přijde do rány. Ta atmosféra vás doslova strhne. Po půlhodině padám vyčerpáním a tak se pomalinku přesunuju k boční uličce, kde je východ. Cestu si musíte ale doslova probojovat. V tu chvíli si vzpomínám na moje rodiče, který jsem do toho naverboval a ztratil jsem je už při prvním vystřelené ráně. Mě zabijou, je první co mě napadá. Já do konce bitvy nezůstal. Umyl jsem se v přilehlém potoku a šel si odpočnout k autu. V tom přichází můj otec, hrdě zaliskanej rajčatama od hlavy až k patě, úsměv od ucha k uchu. Spadl mi kámen ze srdce, že není mrtvej. Zbytek rajčat ve všech záhybech našich těl se pak spláchlo při koupačce v moři na cestě domů. La tomatina festival stojí za to navštívit, ale je dobrý mít koule ne zrovna z rajčat. 



10 zobrazení
  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram