SKALNÍ MĚSTO PETRA
IKONA JORDÁNSKA, KTEROU POSTAVILI NABATEJCI A ZVOLILI SI PETRU ZA SVŮJ STŘEDOBOD KARAVANÍHO OBCHODU, DODNES VYPOVÍDÁ O ZRUČNOSTI LIDÍ TEHDEJŠÍ DOBY
KDO PETRU POSTAVIL?
Nabatejci byli starobylí národ, pastevci a loupežníci, kteří přepadávali karavany. Kopali v poušti studny, které úspěšně tajily a postupně ovládli celý karavany obchod. Kolem 3. století před n. l. měnili povolání a usadili se. Za svůj středobod království si zvolili Petru. Město rychle prosperovalo, díky dani, kterou Nabatejci uvalili na obchodní karavany a díky jejich obchodu s kadidlem a myrhou. Petra vzkvétala i za období římské říše. Bylo zde postaveno mnoho nových budov. Bylo rozšířeno Divadlo, vydlážděna Kolonádní ulice a v soutěsce Sík byl postaven vítězný oblouk
OVLÁDNUTÍ VODY
V Petře byl objeven důmyslný vodovodní systém. Síť podzemních kanálů a potrubí přiváděla vodu do centrální cisterny. Důmyslný systém vodovodního potrubí pak rozváděl vodu do celého města.
Zachycená dešťová voda sloužila k pěstování plodin a uživení celé aglomerace Petry, která se na přelomu tisíciletí odhaduje na 20 tisíc obyvatel.
PÍSKOVEC A STAVBA PETRY
V Petře červenou barvu pískovce způsobuje přítomnost železitých látek v kameni. Pískovec jsou zrníčka různých nerostů zpevněná přírodními tmely a kámen je dobře opracovatelný. V okolí moc stromů na lešení nebylo a tak se Petra tesala do kamene od shora dolů. Začalo se na okraji skály a odsekávali se jednotlivé kvádry. Vyžadovalo to velkou přesnost, protože chyba se už nedala napravit. Nabatejci byli kočovný národ, proto neměli do doby než se usadili žádný stavební styl. Ten přejali od ostatních národů na jejich cestách po starém světě.
POKLADNICE AL-KHAZNEH
Ten nejznámější pohled na Petru je ze soutěsky Sík, která ústí přímo k pokladnici Al Khazneh a kterou musíte projít. V tom nejužším místě má pak soutěska jen několik metrů. Al - Khazneh v překladu znamená pokladnice. Na výšku stavba měří 43 metrů a na šířku přibližně 30 metrů. Sloužila jako hrob nabatejského krále Arety III, ale kolují i legendy že v ní byl ukrytý egyptský poklad.
ZÁNIK A ZNOVUOBJEVENÍ
S příchodem Byzantské říše význam Petry upadá a obchodní karavany ztrácí na síle, díky vytvoření nových římských cest přes moře. Petra tak ztrácí na obchodním významu a její slávu zakončí v šestém století rozsáhlé zemětřesení po kterém město opouští většina lidí společně s vpádem arabů na toto území. Někteří Nabatejci přešli opět ke kočovnému způsobu života a někteří se prostě rozptýlili mezi okolní obyvatelstvo. Znovu jí objevil až v roce 1812 švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Petru ve své největší slávě obývalo až 30 tisíc lidí.