top of page

SKALNÍ MĚSTO PETRA

IKONA JORDÁNSKA, KTEROU POSTAVILI NABATEJCI A ZVOLILI SI PETRU ZA SVŮJ STŘEDOBOD KARAVANÍHO OBCHODU, DODNES VYPOVÍDÁ O ZRUČNOSTI LIDÍ TEHDEJŠÍ DOBY

Image by Gabor Koszegi
Image by Juanma Clemente-Alloza
Image by Jorge Fernández Salas

KDO PETRU POSTAVIL?

Nabatejci ovládli jižní část Jordánska kolem 3. století před n. l. a za svůj středobod si zvolili Petru. Město rychle prosperovalo, díky dani, kterou Nabatejci uvalili na obchodní karavany a díky jejich obchodu s kadidlem a myrhou.

 

Petra vzkvétala i za období římské říše. Bylo zde postaveno mnoho nových budov. Bylo rozšířeno Divadlo, vydlážděna Kolonádní ulice a v soutěsce Sík byl postaven vítězný oblouk

OVLÁDNUTÍ VODY
V POUŠTI

V Petře byl objeven důmyslný vodovodní systém. Síť podzemních kanálů a potrubí přiváděla vodu do centrální cisterny. Zachycená dešťová voda pak sloužila k pěstování plodin a uživení celé aglomerace Petry.

 

Vyrábělo se zde víno a byli zde i zahrady. To vše díky umění ovládat vodu.

Image by Mike Swigunski
Image by Dylan Shaw

BYLI ZDE ROZSÁHLÉ ZAHRADY A PĚSTOVALO SE ZDE VÍNO

PÍSKOVEC A STAVBA PETRY

V Petře červenou barvu pískovce způsobuje přítomnost železitých látek v kameni. Pískovec jsou zrníčka různých nerostů zpevněná přírodními tmely a kámen je dobře opracovatelný.

 

V okolí moc stromů na lešení nebylo a tak se Petra tesala do kamene od shora dolů. Začalo se na okraji skály a odsekávali se jednotlivé kvádry. Vyžadovalo to velkou přesnost, protože chyba se už nedala napravit.

POKLADNICE
AL-KHAZNEH

Ten nejznámější pohled na Petru je ze soutěsky Sík, která ústí přímo k pokladnici Al Khazneh a kterou musíte projít. V tom nejužším místě má pak soutěska jen několik metrů.

 

Al - Khazneh v překladu znamená pokladnice. Na výšku stavba měří 43 metrů a na šířku přibližně 30 metrů. Sloužila jako hrob nabatejského krále, ale kolují i legendy že v ní byl ukrytý egyptský poklad.​
 

ZÁNIK A ZNOVUOBJEVENÍ

S příchodem Byzantské říše význam Petry upadá a obchodní karavany ztrácí na síle, díky vytvoření nových římských cest přes moře. Petra tak ztrácí na obchodním významu a její slávu zakončí v šestém století rozsáhlé zemětřesení po kterém město opouští většina lidí.

 

Znovu jej objevil až v roce 1812 švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Petru ve své největší slávě obývalo až 30 tisíc lidí. 

bottom of page