Jordánská kuchyně patří do kulinářské rodiny regionu Levanty, kam spadá také kuchyně libanonská, syrská nebo palestinská a je tak velmi podobná jídlům v celém regionu. Je pro ni typické velké množstvím čerstvé zeleniny, jogurtu, masa a voňavého koření. Jídla se často dochucují česnekem, cibulí, citronem, rajčatovým protlakem a aromatickými bylinkami. Velmi oblíbená je například směs koření za’atar , která se používá na maso i zeleninu. Velkou roli v jordánské gastronomii hraj

Jordánsko je stát v Blízkém východě, který se vyznačuje bohatou historií, úchvatnými archeologickými památkami, včetně Petry a Wádí Rum, a stabilní politickou situací v regionu. JORDAN PASS Zakoupením Jordan passu získáte nejen víza ale také vstupy do většiny památek, které pravděpodobně v Jordánsku navštívíte. Nejlepší je si je vytisknout, ale fungují i při ukázání QR kódu na mobilu Zakoupíte zde https://www.jordanpass.jo PENÍZE Jordánský Dinár je díky intervenci USA a peně

Ropa Vieja, neboli v překladu „staré hadry" je pokrm který najdete ve střední Americe od slunných pláží Kuby až po Kostariku. Kořeny však má toto jídlo ve staré Evropě a první recepty na tento pokrm si s sebou přivezli do Nového světa Španělé, přesněji z Kanárských ostrovů. A proč se mu říká staré hadry? CESTA ZE STARÉHO KONTINENTU DO NOVÉHO SVĚTA Tento pokrm je krásnou ukázkou toho, jak recepty kolují během své historie kolem celého světa. O jídle, které je dnes považováno z

Francouzká kolonie se na Maroku podepsala v mnoha ohledech. A to i v jídle. Kromě tradičních jídel jako tajin, nebo maso na špejli zde najdete i šneky, což je známá francouzká delikatesa. Šneci, neboli po marocku Babbouche jsou součástí pouličního street foodu. Tajine, národní jídlo i název hrnce Mnohokrát jsem slyšel rozepři o tom, že tajine (tažín) je marocké jídlo, přičemž někdo jiný se dušoval, že tajine je typický marocký, hliněný hrnec na vaření. Ano, obojí je pravda.

Tento vysoce energetický pokrm vyráběli Severoameričtí indiáni převážně z bizoního masa. Dnes by jsme jej nazvali "masovou energetickou tyčinkou". Obsahoval zpravidla jen tři suroviny. Usušené a rozemleté bizoní maso, lůj a sušené bobule. Vše se smíchalo a dosáhlo se tím nejen energeticky vydatného jídla, ale i i pokrmu, který vydržel poživatelný po velmi dlouhou dobu. Dnes se pemmikanu říká tzv. "survival food", neboli jídlo na přežití. Indiáni si jej vyráběli na zimu, nebo

Typickým streetfoodem v Japonsku je Okonomiyaki, které se někdy říká japonská pizza, nebo palačinka. Kromě kulatého tvaru spolu ale...

O jeho původu se přou dvě země, Austrálie a Nový zéland. Tento nadýchaný dortík z vyšlehaných bílků a ozdobený ovocem vyrobil šéfkuchař...

Indie je proslulá kořením, pálivou chutí a zase kořením. Stovky kořenících směsí, které si každý kuchař míchá sám, dávají indickým...

Vánoční koledy, pohádky, stromeček a pod ním dárky, na stolech kapr a bramborový salát. Ale kapr v Mexiku, nebo bramborový salát v Asii?...

Tři sestry není jen jídlo, je to kus historie, legenda o vzniků Irokézů i pochopení prastarého umění pěstování plodin. Při vaření tří...

Lahodné, jednoduché, zdravé, exotické, to vše je quacamole! Pasta, nebo chcete-li pomazánka z avokáda do které se dají namáčet nachosky,...

Není moc jídel na světě, které zná celý svět a hlavně, které si většina lidí zamiluje hned poprvé co je v Bangkoku ochutná. Je málo...