Na světě je jen málo jídel, u kterých jsem nikdy moc nepochopil proč je lidé konzumují. Polévka z ptačích slin je jedna z nich. Nejen že je to chuťově nevýrazné, ale je to taky pekelně drahé jídlo. Jedna malá miska polévky se prodává zhruba za 100 dolarů. Ale proti gustu...
Jedlá ptačí hnízda
V JV Asii žije rorýsovitý ptáček jménem Salangan. Tento ptáček ke stavbě hnízd nepoužívá přírodní materiál jako klacíky a lístky, ale používá své vlastní sliny. Ty na vzduch ztvrdnou a vytvoří hnízdečko, kde samička snese vajíčka. Tento cyklus trvá 35 dní. Poté hnízdečko opouští a sběrači poté za pomocí primitivních kladek hnízda sbírají. Tyto hnízda pak slouží jako základ čínské tradiční medicíny a kuchyně. Připravuje se z nich například tradiční polévka z „ptačích plivanců“ dezerty, nebo nápoje.
První pojídači ptačích slin
Námořní admirál Čínské flotily jménem Zheng He plul se svojí flotilou kolem Malajsie, když ho zastihla silná bouře. Zakotvil na jednom z ostrovů a protože ostrov moc potravy nenabízel, začala posádka hledat něco k snědku. Při hledání potravy narazily v jeskyni na ptačí hnízda. Generál dal rozkaz hnízdečka umýt a sníst. Druhý den byli muži plní síly a energie. Generál Zheng pak přivezl jako první hnízda Salangana na čínský dvůr, kde se to stalo vzácnou pochoutkou císařského dvoru. Tato pochoutka by měla dodávat sílu, energii, má pozitivní vliv na vlasy, pleť a spousty dalších věcí.
Jedná se taky o jedno z nejdražších jídel na světě. Jediné kilo ptačích hnízd stojí na trhu mezi 25 až 50 tisíc korun.
Gomatong cave
Poprvé jsem se vydal za jedlými ptačími hnízdy na Borneo, kde se nachází jeskyně Gomatong cave. Zde se hnízda sbírají už několik stovek let. Veliká jeskyně je plná poletujících ptáků a netopýrů. Země je pak pokrytá několika centimetrovou vrstvou ptačího trusu. To je ideálním domovem pro šváby. Těch je tady tisíce! Našlapuji velmi pomalu a dávám tím čas švábům aby se rozeběhli a pozoruji okolní vysoké stěny, kde ptáci hnízdí. Tato jeskyňě se několikrát do roka zavírá, aby ptáčci mohli v klidu zahnízdit. Malajsie je pak s produkcí 600 tun ptačích hnízd ročně druhým největším producentem na světě. Podruhé jsem se setkal už s pročištěnými, úhledně zabalenými hnízdy v luxusních baleních ve Vietnamu, kde se prodávají hlavně čínským a ruským turistům. Ty pak slouží jako základ pro výrobu polévky z ptačích slin, dezertů, nebo nápojů. Osum kousků pročištěných hnízd zde stojí 1800 kč. Levnější jsou pak nápoje z ptačích hnízd, nebo koncentráty určené k přímému pití. Malá lahvička zhruba o půl deci s 10% roztokem slin zde pak pořídíte okolo stokoruny.
Výroba a sběr hnízd
V minulosti se sbírali hnízda ve volné přírodě ve vápencových jeskyních v Indonésii, Malajsii, Borneu nebo v severním Vietnamu. Díky rostoucí poptávce dnes v Thajsku vznikají umělá betonová hnízdiště, kde ptáci hnízdí a poté se jejich hnízda dále komerčně zpracovávají. Hnízdící cyklus Salangana trvá zhruba 35 dní. Poté se hnízdo sebere a nad párou se rozpustí na jednotlivé vlákna. Ty se pinzetou pročistí od všech nečistot a opět se pinzetou poskládají zpět do tvaru hnízda. Ty jsou pak základem pro další využití v gastronomii. Nejčastější je polévka. Vaří se tak, že hnízdo se na dvě hodiny namočí do vody, aby naboptnalo. Dále se pak vaří asi dvě až tři hodiny ve vodní lázni. Pokud by jste jí vařily normálně v hrnci na ohni, hnízda ztratí naprosto všechnu svojí chuť, které už tak není moc výrazná. Přidává se celá řada dalších surovin jako datle, cukr, šafrán, zázvor, nebo sušený longan. Vznikne tak rosolovitá polévka nepříliš výrazné chuti.
Kaviár východu
I přes to, že neexistují přímé vědecké důkazy o léčebných účincích na lidech, tak podle tradiční čínské medicíny je konzumace ptačích slin dobrá na imunitní systém, pleť, vlasy a je vydatným pomocníkem po zotavování se z chemoterapie. Hlavní hodnotou ptačího hnízda jsou ve vodě rozpustné bílkoviny a uhlohydráty, také vápník, fosfor, železo, sodík, draslík a vitamin B 1. Jedno kilo ptačího hnízda pak obsahuje: 499 gramů bílkovin, 429 gramů vápníku, 306 gramů uhlohydrátů, 30 miligramů fosforu, 104 gramů vody, 49 miligramů železa a dalších živin. Tato sranda je pak jeden z nejdražších živočišných produktů na světě konzumovaná člověkem. Cena se pohybuje mezi 25 až 50 tisíci korun za kilo hnízd. Záleží na kvalitě. Známé jsou dva druhy hnízd, světlé a tmavé. Tmavá barva hnízd je způsobena stravou ptáčka a považuje se za nejkvalitnější, protože se věří že obsahuje více minerálů.
