Maroko je země, která se dotýká jedním „prstem“ Evropy, a přitom je tolik odlišná od naší kultury a našich zvykú a stejně tak i od našeho jídelníčku. I přes svoji polohu na nejzazším cípu severní Afriky, má marocká kuchyně bohatou historii a dnes již také své pevné místo v arabské kuchyni. Pokud si jí chcete vychutnat opravdu do sytosti, kupte si koncem, nebo začátkem sezony levnou letenku do Maroka a vydejte se do královského města Marakéše na náměstí Djemaa el Fna! Nejrušnějšího, nejvoňavějšího místa severní Afriky, které nenechá jedinou chuťovou buňku klidnou!
Náměstí Jemaa el Fnaa během dne
Přez den je náměstí poměrně klidným, obyčejným náměstím, kde najdete prodavače nejrůznějších cetek. Také naháněče s opičkou v ruce za jejíž fotku i přes jejich „foto free“ nakonec buď draze zaplatíte, nebo si vyhádáte alespoň stovku za fotku. Když už by jste se přece jen chtěli s opičkou vyfotit, dobrá cena je 20 DRH. Lepší se jim ale vyhnout. Už jen kvůli těm samotným opičkám. Projděte se během dne, přilehlými uličkami, které z náměstí vedou. V sukách, neboli marockých tržištích objevujte nejrůznější druhy koření, ke kterým si můžete přivonět, obchůdky s orientálním zbožím, oblečením ale i maskami, keramikou a třeba i nábytkem. Kousek od samotného náměstí je i nádherná mešita Kotubia, která stojí taky za návštěvu. Se zapadajícím sluncem, se na náměstí vraťte, protože se od podlahy změní na největší street food v Africe!
Neuvěřitelná show
Se zapadajícím sluncem se atmosféra náměstí začne pomalinku měnit a začnou se zde scházet nejrůznější kejklíři, polykači mečů a pouliční kouzelníci. Kolem těch je vždy hlouček dětských očí, dychtivě čekajících na nějaký ten kouzelnický trik. Stánkaři s jídlem začnou stavět své stánky a vybalovat jídlo. Zapálí grily a náměstí začne vonět kouřem a grilovaným masem. Každý stánek má své číslo. A každý stánek má i své naháněče, kteří se vás za každou cenu snaží usadit právě k tomu jejich stánku. A právě naháněči, dělají z tohoto zážitku naprostý světový unikát. Jsou dobře vybaveni frázemi v mnoha světových jazycích. Takže pokud nezareagujete na heslo friend, přijde německé guten tag, poté české ahoj. Když se chytnete a zvednete oči, ihned zaútočí s dalšími frázemi jako jak se máš, čaj zdarma atd. Doslova vás chytí za ruku a před nos nacpou ulepený papír s menu, které je mimochodem na všech stáncích skoro stejné. Přidají argumenty, že právě jejich stánek má nejlepší jídlo a když se stále bráníte usednout, přiběhne na pomoc druhý naháněč. Popravdě někdy se dostat z jejich spárů, chce buď hodně energie, nebo asertivity. A když ani to nezabírá, tak celý personál vám začne zpívat. Melodie opravdu chytlavá a to už se většinou tlumíte jako měsíček na hnoji a usedáte. Ale co si budeme, show znamenitá....
Ttrochu historie
Založení náměstí se datuje na stejné datum jako založení samotné Marakéše. Takže se vracíme až do roku 1070. Původ jména náměstí je celkem nejasný. Jemaa znamená v překladu shromaždiště a Fná zase smrt, nebo nádvoří. V minulosti se zde popravovali loupežníci a jejich hlavy byli vystaveny na kůlech jako výstraha pro další podvodníky. Takže se to dá volně přeložit jako místo pro shromažďování, nebo shromaždiště mrtvých. Sami pánové historikové v tom nemají jasno. Každopádně po staletí sloužilo jako tržiště a ve své temné éře i jako popraviště. Současný tvar náměstí pak dokončili francouzi během marocké okupace, když kolem trojúhelníkového náměstí postavily budovy. V roce 2008 pak bylo náměstí zapsáno na seznam UNESCO jako kulturní a nehmotné dědictví Maroka
Umění smlouvat
Pokud nechcete dojít večer na hotel úplně vyčerpáni z celodenního smlouvání a z návalu emocí, z toho jak vás každý oslovuje, chytá za ruku, tahá do svého obchodu, nebo se prostě snaží něco prodat, tak to chce trochu cviku. Často vám naslibují, když něco hledáte, že právě oni to mají ve svém druhém stánku a když za nimi jdete, dozvíte se na místě, že to vůbec nemají, ale chtěli vás tam dostat a s trochou štěstí si tam něco koupíte. Někdy je to vyčerpávající. Každopádně zlaté, osvědčené pravidlo je ignorace. Pokud si něco opravdu nechcete koupit, ignorujte všechny hello sir, hello my friend, just take look, look no problem, look is free a tak dále. Ignorace. Já ani nezvedám oči. I navázání očního kontaktu je prvním signálem, aby se vám začali více věnovat a né každý zvládne dvě hodiny opakovat né, děkuji nechci. Chce to sice trochu cviku, ale dá se to naučit a nevyplácáte pak tolik energie během procházky městem na stále stejné odpovědi.
