V Kambodži se ze šťávy palmových květů vyrábí sladkosti hlavně v provincii Kompong Chhang. Chutnají po karamelu, nejsou tolik sladké a pekelně tahají plomby ze zubů. Khmérsky se těmto palmovým cukrovinkám říká Skor Tnout. Místní lidé je vyrábí tradičním způsobem u silnice před vlastními domy a produkty z palmového cukru prodávají kolemjdoucím. Zastavujeme na hlavní silnici vedoucí do Sieam Reapu u jednoho z místních obydlí. Z bambusového domečku vybíhají děti a skotačivě volají „hello sir“ Jako první ochutnávám bonbony, které mi hned nabízí. Tuhá, karamelová hmota se mi okamžitě začne lepit na zuby a vzhledem k počtu mých plomb v puse se snažím příliš nežvýkat, ale spíše bonbon žužlat. Všechno zapíjím čerstvým nektarem z palmových květů a už teď vím, že mám splněný přísun cukru na celý den.
Cukrová palma
Lontar vějířovitý, neboli cukrová palma v khmérštině nazývaná „tnaot" je druh palmy pocházející z Malajsie a Indonésie. V Kambodži jich údajně divoce roste na tři miliony kusů. Poznáte jí podle dlouhého kmene a kulatě olesněného vršku palmy. Dorůstá výšky až 30 metrů. Dnes tento strom roste v JV Asii, Africe, Nové Guinei i na Madagaskaru. Díky skvělému využití se tato palma často vysazuje přímo u obydlí místních obyvatel, kteří z ní získávají cukernatou mízu z které vyrábí palmový cukr, nebo palmové víno. Využívá se i dřevo na stavbu lodí, domů, nebo listy palmy na střechy místních obydlí, plotů, košíků a před objevením papíru sloužily listy i na psaní. V Kabmodži je to národní strom. Palmy plodí zhruba po 15 letech a dožívají se až 100 let.
Palmový nektar
Má lehce krémovou barvu, nasládlou chuť a získává se tak, že sběrač vyšplhá do koruny, zde mačetou odřízne špičku palmového květu a pod ní umístí bambusovou nádobu do které nektar začne pomalinku odkapávat. Šťáva je velmi výživná a například v Angkoru jí místní prodávají za pár korun jako osvěžující nápoj přímo pod palmami. Jediný strom může vyprodukovat až neuvěřitelných 700 litrů nektaru ročně. Zkvašením nektaru se získá palmové víno a vypálením zkvašeného nektaru se pak získává místní pálenka.
Palmový cukr
Nektar se kromě přímého pití dá zkvasit na palmové víno. V některých částech Asie se pak ještě zkvašená šťáva vypaluje na místní pálenku. Po sesbírání nektaru se šťáva přelije přes jemné sítko do obrovského kotle. Tyto kotle místní obyvatelé mají umístěny před domem na hliněné peci pod kterou topí dřevem. Šťáva se na mírném ohni poté vaří zhruba dvě hodiny, aby se z ní odpařila voda. Po dvou hodinách se kotel odstaví z ohně a za pomoci tyče se začne zhoustlá hmota v pánvi míchat, aby se z ní vytvořil cukr, známý také jako „jaggery.“ Tato lepkavá hmota má zlatou až hnědou barvu. Pro výrobu bonbónů je potřeba odstavit z ohně o něco dříve, aby zůstal větší podíl vody v cukru. Místní obyvatelé pak často přimíchávání do bonbonů třeba oříšky, nebo kokos. Prodejem produktů z palmového nektaru jako je cukr, bonbóny, nebo samotná šťáva je pro mnoho místních významný zdroj příjmů. Ovoce ze stromu se pak konzumuje buď čerstvé, nebo se používá do dezertů.
